Aktuálně
Hlavní menu
Aktuálně
O společenství
Další akce, výlety, ...
Pro děti
Dokumenty
Kaledář akcí
Fotogalerie
Změny na stránkách
Odkazy
Návštěvní knížka
SMPV
Setkání mládeže
příbramského vikariátu
Přihlášení





Zapomenuté heslo
Vyhledávání
TOPlist  

 
Vyber vzhled
modra
Kalendář
Září 2017
P Ú S Č P S N
282930311 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19
20
21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1
Popojížďka na AktIv8
Autor Lucka Kubecová   
Středa, 03 září 2008

Tři kněží a kupa mladých

Začala v neděli 13.7.2008 na faře v Kosově Hoře. Zde si mohli mladí poutníci s pány kněžími P. Markem Miškovským, P. Kamilem Vrzalem a P. Honzou Böhmem hezky popovídat.

P. Marek s přemírou humoru připomínal poutníkům podstatu putování na takovéto místo jako je Velehrad. Z jeho slov si mladí mohli odnést asi toto: putovat znamená nést Krista lidem kolem sebe a možnost se dát, tzn. obětovat těžkosti s putováním za někoho konkrétního.

A jak se říká: čím více kněží dohromady, tím více legrace, tak toto mohli mladí při společné večeři doslovně zažít. Možná i proto P. Kamil při odchodu nezapomněl s lehkostí dodat: „Mějte se hezky, ať se Vám dobře šlape,..., no, a taky si to tady teď, po našem odchodu dobře přeberte ... :-)

Nedělní zahájení Popojížďky mladí zakončili přímo v tichém, do noci zahaleném kostele. Před lehce osvíceným svatostánkem se kamarádi modlili. Jelikož se modlili zpěvem, pár z nich by nejraději zpívalo Pánu celou noc.

 

Kroměříž a automobil jako záchrana z nebe

Já se skupinkou dalších pěti lidí jsme se ve středu 16. 7. 2008 vydali na dlouhou a hlavně pro Ivku Čihákovou, naši řidičku, namáhavou cestu do Kroměříže. Naše úmysly a prosby jsme vložili do rukou při jízdě autem v modlitbě růžence. Mnoho legrace jsme zažili hlavně při přestávkách za cílem občerstvení.
Odpoledne jsme dorazili do Kroměříže, kde jsme se setkali s našimi kamarády a kamarádkami, kteří putovali už od neděle. Putování po Beskydech s plnou polní je udolalo. Bylo vidět, že toho mají až po krk. A tak byli spokojení, hlavně děvčata, že si mohli dát krosny do auta.

Společně jsme se zatajeným dechem nad krásou tohoto města prošli Kroměříž s naším vzácným průvodcem, s řeholní sestrou Eliškou, která nás zavedla až do jejich kláštera Milosrdných sester od Sv. Kříže. Zde jsme strávili noc. Nedělním poutníkům byla postel a střecha nad hlavou již vzácností ..., a tak se děvčata zkrášlovala a chlapci vedli v poho důležité rokování.
To že v klášteře je radost, smích, velké pláně „ručně obdělávané zahrady", nám v povídáním o svém životě prozradila velmi vtipná sestra Emanuela a neustále usměvavá setra Eliška.
Po kulturních a dalších zážitcích, nás autobus dopravil do Cetechovic a odtud jsme již pokračovali po svých.

 

Bahno a bahno a zese bahno

Na cestě na Velehrad nás občas zastihl déšť. Poslední úsek cesty byl déšť vytrvalejší, a tak nás poutní místo přivítalo bahnem a bahnem a zase bahnem. Kolíky od stanů jsme nemohli zatlačit do země, jak jsme měli nohy zadělané, a boty o několik kil těžší. Jak však bylo večer počasí nepříznivé, o to krásnější počasí nám bylo dopřáno do dalších dnů. Co to tedy mělo být? Možná nám Bůh bahnem dával otázku: „ S čím a proč jsi na na AktIv8 připutovali???

 

Program AktIv8

Program setkání nabízel mladým lidem mnoho sportovního vyžití, z těch netradičních například vodní fotbal, mše svaté, přednášky - při jejichž výběru mají nerozhodní lidé trochu problémy, workshopy, adorace, zpovědní služba, katecheze otců biskupů, P. Vojtěcha Kodeta, atd., ale také koncerty. Ty se konaly hned dva, nejprve nám zazpívala slovenská skupina Tretí deň a poté anglicky zpívající Sonicflood. Pro mě to byl krásný zážitek.

 

Vigilie: mrazení v zádech se slzami v očích a déšť z nebe

Poslední večer jsme mohli prožít celovečerní vigilii. Při které nás mrazilo v zádech, tekly slzy po tvářích a to díky svědectví jedné matky. Která vystoupila na pódium před 7 000 mladých lidí a sdělila nám otevřeně, co prožívala po době. kdy přišla před svým zrakem o své dvě dospělé děti. Svědectví nás oslovilo na tolik, že snad všichni věříme tomu: Duch svatý v jejím životě působí, bez Něj by asi dnes nemohla dělat dobré věci, které dělá.

Vigilii zakončovala závěrečná mše, která se konala už ve čtyři hodiny ráno. Možná si kladete otázku: A to jste vstali na čtvrtou raní hodinu? Naše 25 členná skupina spala přímo pod širákem na free place, kde jsme těsně před mší tvrdě usnuli. Půl hodiny před mší začal deštík, který nás přes svou lehkost probral. I pan arcibiskup Jan Graubner nezapomněl připomenout na začátku mše: „ Pán je milostivý, poslal nám k probrání lehký dešt.

Mše byla krásná, zažili jsme to, co mladí dnes moc nezažívají: pomalé svítání, a svaté přijímání při ptačím koncertu.

Po mši následovalo děkování lidem, kteří se zasloužili o toto setkání, a rozesílání nás mladých do světa, abychom v síle Ducha Svatého zvěstovali Pána Ježíše a Boží království všem lidem. Poté se zpívalo, tančilo, radovalo hodovalo a loučilo .... .

Celé setkání se mi moc líbilo a jsem ráda, že se takové akce pro mladé pořádají. Vřele doporučuji!

(LK)

 


Powered by Joomla! Design by Cyberdine Systems » webmaster:    Odeslat email